Co je to biosférická rezervace

Původ biosférických rezervací sahá až do roku 1968, kdy UNESCO zorganizovala první biosférickou konferenci, která vyústila až k vyhlášení programu MaB (Člověk a biosféra). Závěry konference se také staly předzvěstí současného pojmu "trvale udržitelný rozvoj".

Každá biosférická rezervace je rozdělena do tří hlavních zón:

  • jádrová zóna – je určena pro ochranu přírody, monitoring a nedestruktivní výzkum
  • ochranná zóna – obklopující nebo přiléhající k jádrové zóně, je určena pro aktivity slučitelné se šetrnými ekologickými postupy
  • přechodová zóna – pro aktivity, kde lidé společně usilují o udržitelné užití přírodních zdrojů

Pouze hlavní (jádrová) oblast vyžaduje zvláštní právní ochranu a tudíž je ideální její překryv s chráněným územím jako je přírodní rezervace nebo národní park. Tento způsob zonace byl uplatněn v mnoha geografických a kulturních podmínkách a je jedním z nejsilnějších bodů konceptu biosférické rezervace MaB, usnadňující integraci chráněných oblastí do širší krajiny.

Biosférická rezervace Šumava

Území Šumavy je od roku 1990 zařazeno do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO vyhlašovaných v rámci programu MaB – Man and Biosphere (Člověk a biosféra). Biosférická rezervace Šumava byla vyhlášena 27. března 1990 (tedy ještě před vyhlášením Národního parku Šumava).

Biosférická rezervace Šumava s rozlohou 1670 km2 zahrnuje území celého Národního parku Šumava (www.npsumava.cz) a většinu plochy CHKO Šumava. Národní park Šumava byl v roce 1991 vyhlášen uvnitř Chráněné krajinné oblasti Šumava a tím se CHKO vymezila jako ochranná zóna Národního parku.

Vymezení bisférické rezervace Šumava

Hranice vymezují území bisférické rezervace pouze orientačně. Aby se lidé spolu bavili o věcech, jež je na Šumavě spojují a řešili je společně, není nutné být uvnitř rezervace. Aktuálně oslovujeme více než padesát obcí na Šumavě.