Program Člověk a Biosféra (MAB)

V roce 1970 byl na generální konferenci UNESCO vyhlášen program obecně známý pod zkratkou MaB – Man and the Biosphere (Člověk a biosféra), v rámci něhož jsou po celém světě vyhlašovány biosférické rezervace. Jeho akronym – egyptský kříž – se poté stal symbolem integrovaného přístupu v ochraně přírody a v péči o kvalitu životního prostředí.

Jedením ze základních projektů UNESCO v programu MaB (Man and the Biosphere – Člověk a biosféra) bylo zavedení koordinované světové sítě míst reprezentujících hlavní ekosystémy planety, v nichž by měly být chráněny genetické zdroje, a ve kterých by zároveň mohl být proveden výzkum těchto ekosystémů, stejně tak jako jeho sledování. Tato místa světové sítě byla pojmenována "biosférická rezervace".

V úvodním prohlášení dokumentu UNESCO (1971) je uvedeno, že cílem MaB je “rozvinout v rámci přírodních a socioekonomických věd základnu pro racionální využívání přírodních zdrojů biosféry a pro zlepšení vztahů mezi člověkem a přírodním prostředím; předpovídat důsledky dnešních aktivit na zítřejší svět a tím posilovat lidskou schopnost účinně hospodařit s přírodními zdroji biosféry“.

Bisférická rezervace Šumava, vyhlášená v roce 1990, je jednou ze šesti českých rezervací, ke kterým dále patří: Křivoklátsko (1977), Třeboňsko (1977), Šumava (1990), Krkonoše (1992), Bílé Karpaty (1996) a Dolní Morava (2003). Každá z biosférických rezervací je v něčem jedinečná. Ta naše byla vyhlášena, aby ochránila šumavské lesy, louky, jezera a řeky v typických podmínkách evropských středohor.

V současnosti je ve 117 zemích světa vyhlášeno 610 biosférických rezervací, z toho 12 přeshraničních. (Aktualizovaný zdroj mapy: UNESCO)